Popis
Kostel svaté Lucie, zasvěcený Nejsvětější Trojici, je jednou z nejstarších farností Brindisi, v historickém centru. Zvenku je prostý, se sedlovým průčelím; uvnitř uchovává středověké fresky a pod podlahou malovanou kryptu z počátku 13. století.
Kdysi byl celý interiér pokryt freskami. Zbyly z nich velké fragmenty ze 13. a 14. století: svatý Petr Mučedník s výjevy ze svého života a několik celopostavových světců, z nichž mnohé jen stěží poznáte kvůli stopám úderů kladivem do omítky.
Na oltářích hledejte dva obrazy: plátno Umučení svaté Lucie, které namaloval Giovanni Scatigno v roce 1770, a polyptych Madony del Dolce Canto ze 16. století.
Nejpůsobivější je krypta z prvních let 13. století. Čtyři sloupy s krásnými korintskými hlavicemi ji dělí na tři malé lodě a i zde jsou stěny pokryté freskami.
Mezi postavami namalovanými v kryptě jsou svatý Mikuláš, svatý Blažej, Máří Magdaléna s nádobkou mastí a apoštol Petr. Panna Kyriotissa nese vlivy východního umění, znamení vazeb Brindisi na byzantský svět.
Původně stál vedle kostela klášter kajících se jeptišek, kterým se podle barvy hábitu říkalo „bílé“. Patřily k řádu Santa Maria di Valleverde, přišly z Acri a jedna listina je zmiňuje už v roce 1248.
Komplex vznikl pravděpodobně za vlády Fridricha II. V 15. a 16. století byl kostel obnoven: přibyly oblouky, které ho dnes dělí na tři lodě, a boční oltáře; z kláštera naopak nezůstala ani stopa.
Ve středověku tvořilo okolí kostela čtvrť San Toma, jeden ze tří „pittachi“, na které se město dělilo.
Kdysi byl celý interiér pokryt freskami. Zbyly z nich velké fragmenty ze 13. a 14. století: svatý Petr Mučedník s výjevy ze svého života a několik celopostavových světců, z nichž mnohé jen stěží poznáte kvůli stopám úderů kladivem do omítky.
Na oltářích hledejte dva obrazy: plátno Umučení svaté Lucie, které namaloval Giovanni Scatigno v roce 1770, a polyptych Madony del Dolce Canto ze 16. století.
Nejpůsobivější je krypta z prvních let 13. století. Čtyři sloupy s krásnými korintskými hlavicemi ji dělí na tři malé lodě a i zde jsou stěny pokryté freskami.
Mezi postavami namalovanými v kryptě jsou svatý Mikuláš, svatý Blažej, Máří Magdaléna s nádobkou mastí a apoštol Petr. Panna Kyriotissa nese vlivy východního umění, znamení vazeb Brindisi na byzantský svět.
Původně stál vedle kostela klášter kajících se jeptišek, kterým se podle barvy hábitu říkalo „bílé“. Patřily k řádu Santa Maria di Valleverde, přišly z Acri a jedna listina je zmiňuje už v roce 1248.
Komplex vznikl pravděpodobně za vlády Fridricha II. V 15. a 16. století byl kostel obnoven: přibyly oblouky, které ho dnes dělí na tři lodě, a boční oltáře; z kláštera naopak nezůstala ani stopa.
Ve středověku tvořilo okolí kostela čtvrť San Toma, jeden ze tří „pittachi“, na které se město dělilo.